ČRo Dvojka
Pozvání přijal Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Hovořit budeme o našem mozku, o tom, jak funguje, jak ho udržet v kondici a jak na něj působí třeba sociální sítě i přemíra informací. Počet obyvatel České republiky v prvním pololetí klesl na 10 882 341 osob. Před pár dny to oznámil Český statistický úřad. Na poklesu se podílela rekordně nízká porodnost a také odchod migrantů. Pane Horte, jaká je to zpráva pro neurologa a odborníka na Alzheimerovu nemoc?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Tak já si myslím, že to je velmi špatná zpráva, velmi varovná, protože já jsem se domníval, že jako lékaři budeme řešit zejména tu nemoc, která postihuje starší osoby ve vyšším věku. Ale teď vidím, že ještě kromě tohoto tématu vyřešit tu záhadu medicínskou, jak je vyléčit, že bude potřeba nějakým způsobem vnímat i tu skutečnost, že je nízká porodnost a že bude méně lidí, kteří se budou schopni potom o ty nemocné nebo o normálně i stárnoucí osoby ve vyšším věku starat, čili ta nízká porodnost je skutečně obrovský problém, který se domnívám, že může velmi brzy se dostat do popředí a přeskočit některé věci, o kterých se bavíme v tom veřejném prostoru v současnosti.
Zita Senková, moderátorka nakolik rezonuje vlastně nárůst případů demence i ostatně Alzheimerovy nemoci?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Já to tam nevidím dostatečně zastoupeno a znovu říkám, jde to ruku v ruce s tou nízkou porodností, nebudeme zřejmě schopni nahradit ten úbytek populace pouze migrací, ukazuje se, že porodnost na jednu ženu klesla asi až na 1,37 dítěte na jednu ženu, což nestačí na tu prostou reprodukci, tam bychom potřebovali 2,1 dítěte nebo více. A bude zde tedy skupina starých lidí někdy kolem roku 2050 počítáme, že bude lidí nad 65 let asi o milion více, než je dnes, to znamená, bude to více jak třetina té populace, ale nebude zde druhá třetina, která by se o ně mohla nějakým způsobem starat nebo vydělávat a nebudou zde dorůstat ti mladší lidé, nebude zde dostatek dětí, čili ten problém pro společnost jako celek to může velmi zostřit a velmi vlastně i zradikalizovat, protože nebude skutečně jednoduché zajistit tu péči a zajistit tu kvalitu třeba i zdravotních služeb tak, jak ji máme dnes.
Zita Senková, moderátorka Často se říká, a pokud se nepletu, pane Horte, jsou to i ostatně vaše slova, že Alzheimerova nemoc je závažnější hrozbou pro lidstvo než klimatická změna, než globální oteplování. Platí to?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Já se domnívám, že ano, že stárnutí populace je opravdu pro ty vyspělé země tou jednou z největších hrozeb a právě v kombinaci s tou nízkou porodností se to dostává podle mého názoru na ta první místa v tom žebříčku problémů, které bychom měli řešit a upřímně řečeno, ono to souvisí i s těmi ostatními. Pokud nebudeme mít dost lidí v mladším věku, nebudem mít dostatek vojáků, kteří by čelili nějaké hrozbě třeba z východu. Pokud nebudeme mít dost mladých lidí, tak samozřejmě ekonomika nebude fungovat tak, jak by měla a pokud nebudeme mít dost mladých lidí, tak bude ve volbách rozhodovat ta většina těch starších lidí, kteří samozřejmě přirozeně mají pak jiný zájem na rozvoji té společnosti, než pak třeba lidé mladí, čili považuji to za obrovský problém do velmi blízké budoucnosti a nevidím, že by ho zde někdo z politiků dostatečně uchopil. A vlastně tím prvním, co by se mělo udělat, by mělo být pojmenování toho problému, snaha o nějakou analýzu. Je to problém většiny vyspělých zemí, ale ve většině vyspělých zemí ta diskuze vlastně nezačala, protože je velmi kontroverzní a složitá a domnívám se, že se jí nevyhneme.
moderátorka Takže je to svým způsobem pořád jisté tabu toto téma?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Myslím si, že to není ani tak tabu, ale spíš nikdo nechce píchnout do takového toho vosího hnízda, protože to s sebou nese skutečně politické, sociální, možná i filozofické souvislosti, etické aspekty, které je nutné potom uchopit a nějakým způsobem pojmenovat a diskutovat a vlastně se o ně pohádat v té společnosti, jak by to tedy nakonec mělo být.
moderátorka Jak už jste, pane Horte, naznačil, prodlužuje se délka života. Otázka ale zní, jak zajistit nebo dosáhnout takzvaně toho zdravého dožití?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol V poslední době se objevilo mnoho nových poznatků o prevenci, o tom, jaký by měl být zdravý životní styl a jakým způsobem bychom měli žít, abychom se dožili nejenom vysokého věku, ale zejména vysokého věku v dobrém zdraví a ta preventivní opatření mohou začínat v nízkém věku, patří sem vzdělání vlastně, u mladších lidí je velmi důležité, aby dosáhli co nejvyššího vzdělání, aby vlastně si vytvořili určitou rezervu mozku, která potom v případě onemocnění by je nějakým způsobem chránila, v tom středním věku, tam je to potom léčba některých interních onemocnění, vysokého tlaku, cukrovky, ale je to i prevence úrazů hlavy, patří sem léčba nedoslýchavosti, která je rizikovým faktorem a velmi, velmi důležitou je fyzická aktivita, fyzická aktivita je takový klíč k tomu, abychom stárnuli zdravě a objevují se některé nové poznatky, jakým mechanismem vlastně působí ta fyzická aktivita. Není to jenom banálně tím, že se více hýbeme, více si okysličujeme mozek, ale skutečně vznikají některé látky, které mozek potřebuje během té fyzické aktivity, čili fyzická aktivita je nesmírně důležitá. No, ale pak se dostáváme do toho vyššího věku, kdy také můžeme ještě mnoho udělat, ale v tom vyšším věku je velmi rizikové, pokud někdo žije sám a my víme, že bohužel dnes asi třetina seniorů v České republice žije sama a tím, jak bude stárnout populace, bude méně dětí, tak pravděpodobně to procento lidí žijících samo bude ještě vyšší, takže je to osamělost, nedostatek sociálních kontaktů, tím rizikovým faktorem je to deprese, je to zhoršování zraku, ale je to i určitý vliv životního prostředí, všechny tyto rizikové faktory můžeme do určité míry nějakým způsobem ovlivnit. Existuje třeba mobilní aplikace Terapino, kterou si můžou všichni zdarma stáhnout, kde se dozvědí více o té prevenci a mohou si i vyhodnotit nějaké rizikové skóre ve vztahu k tomu zdravému stárnutí mozku.
moderátorka Konstatuje Jakub Hort, předseda správní rady Alzheimer nadačního fondu. V dnešním vydání pořadu Jak to vidí se ptám neurologa Jakuba Horta z Neurologické kliniky druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Pane profesore, jaký kus ušla věda, moderní medicína, při hledání léků na Alzheimerovu nemoc?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Tak v poslední době jsou opravdu velké pokroky v této oblasti. Pochopili jsme v posledních zhruba asi 5–10 letech, že je potřeba ty léky na Alzheimerovu nemoc dávat v časnějších stadiích těm nemocným, Alzheimerova nemoc je onemocnění, které asi 20 let probíhá nenápadně, plíživě, nepozorovaně, v mozku dochází ke změnám, ale těm postiženým ještě vlastně nevznikají nějaké obtíže, kterých by si všimli oni sami anebo všimlo okolí. Čili 20 let je to nepozorovaná tzv. preklinická fáze a pak 10 let s tím onemocněním průměrně člověk žije a právě vývoj těch nových léků je zacílen nyní na ta časná stadia toho onemocnění, objevily se i některé nové zajímavé postupy syntézy těch nových léků a v poslední době naštěstí se objevily dvě látky, dva léky, které byly nejdříve registrovány ve Spojených státech a nyní asi s tříletým zpožděním i v Evropské unii. A ty léky odstraňují z mozku bílkovinu, která se jmenuje beta amyloid a jsou to vlastně infuze, na které mohou nemocní jednou za 14 dní nebo jednou za měsíc docházet. A je pravděpodobné, že tato léčba bude dostupná pro některé pacienty v České republice asi kolem poloviny příštího roku, možná i dříve, ale je nutno říct, že ta léčba nebude vhodná úplně pro všechny, protože bude potřeba provést genetické vyšetření a bude vhodná jenom pro část pacientů, kteří nemají jeden gen, který by mohl vést k vedlejším nežádoucím účinkům té léčby a současně by ti nemocní neměli mít velké změny na cévách, takže nebude to léčba pro každého, ale bude to zásadní posun tím správným směrem a my jako lékaři se na tu léčbu těšíme, že by mohla skutečně některým pacientům výrazně pomoci.
moderátorka Pane Horte, co může nebo co je tím spouštěčem nemoci nebo jejím urychlovačem?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Tak existují ty rizikové faktory, pak jsou důležité geny, jaké máme geny a ty geny jsou jednak rizikové a jednak některé jsou ochranné a potom je důležité, jak se vám to v tom vašem životě, v tom vašem osudu, všechno pomíchá dohromady a jestli převáží ty ochranné nebo ty rizikové faktory, pokud převáží ty rizikové faktory, tak se začne v mozku tvořit právě jedna z těch bílkovin beta amyloid, která postupně narůstá a časem začne narušovat fungování buněk v mozku a ty buňky potom začnou odumírat, zanikat.
Zita Senková, moderátorka Vracím se, pane Horte, k hledání léků nebo vlastně pokrokům, co se týče medikace na Alzheimerovu nemoc, jaké podmínky mají podle vašeho názoru vědci a také lékaři v České republice?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Tak Česká republika má dle mého názoru několik pracovišť, která hrají roli v tom mezinárodním kontextu, jsou schopni vlastně produkovat velmi významné vědecké výsledky, které jsou součástí toho širšího mezinárodního kontextu. Dneska to skutečně je všechno mezinárodní, multioborové a více týmů se na zodpovězení těch vědeckých otázek podílí. Na druhou stranu se domnívám, že v České republice, protože součástí Evropské unie významně narostla v oblasti vědecké práce ta byrokracie, která třeba v případě některých vědeckých grantů může spotřebovat až 20 nebo 30 % těch finančních prostředků na ten daný grant, čili jenom na to vlastní zprocesovánía rovněž se domnívám, že třeba například pro vývoj nových léků je Evropská unie a tedy i Česká republika velmi regulovaný region na světě. A to je ten důvod, proč zde nějaké zásadní průlomy, které se potom dostanou do klinické praxe, v posledních letech nevznikaly.
Zita Senková, moderátorka Nějakou formu umělé inteligence využívá podle odhadů více než 60 % tuzemských nemocnic. Nemusí to být pouze v oblasti péče o pacienty, v diagnostice, ale může to být také v administrativě. Jak je to na vašem pracovišti, pane Horte, ve vaší praxi?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Tak umělá inteligence je otázka známá velmi dlouho a zpopularizovaly ji v poslední době ty velké jazykové modely a v posledních letech se ale kromě těch velkých jazykových modelů, které pracují nějakým způsobem s textem, rozvinul vývoj a vlastně snaha aplikovat i některé jiné umělé inteligence do medicíny, zejména v oblasti zobrazovacích metod, je to snaha pečlivěji a přesněji vyhodnotit například snímky magnetické rezonance mozku nebo různých zobrazovacích vyšetření jiných orgánů, případně elektrických signálů přicházejících z těch orgánů a zde je nutné říci, že jsou zde velké pokroky a novinky, ale každý takový nový postup nebo software umělé inteligence musí procházet velmi přísnou certifikací, která je náročná na čas a rovněž na nějaké finanční prostředky. Takže v tuto chvíli máme řadu takových velmi nadějných postupů v té fázi certifikace a brzy zřejmě ta certifikace bude dokončena, bude možné je nasadit v běžné rutinní klinické praxi, tam pak ještě půjde také o to říci, jestli je budou hradit třeba zdravotní pojišťovny a jakým způsobem třeba nahradí některé lékaře nebo některé úkony lékařů. My v nemocnici Motol spolupracujeme se startupem Neurona, který vyvíjí právě takové algoritmy pro zpracování nejenom magnetické rezonance, ale i dalších zobrazovacích modalit a je tam i snaha diagnostikovat některá onemocnění z hlasu, ze zvuku. A je to nepochybně trend, kterým se nyní ubíráme, dalším trendem je nevpustit všechny nemocné hned do toho zdravotního systému a nějakým způsobem udělat screening na úrovni té populace, čili zde jsou různé mobilní aplikace, které jsou již dostupné, například ta aplikace Terapino nebo některé další, které umožní vlastně laikům, než mají ten první kontakt s praktickým lékařem nebo ambulantním specialistou, něco se dozvědět o svém riziku, například, čili rozvoj té telemedicíny a screeningu, to je další velká oblast, která se dnes děje.
Zita Senková, moderátorka Co je podle vás, pane Horte, největší etickou výzvou v souvislosti s používáním umělé inteligence? Konkrétně tedy ve zdravotnictví, respektive v medicíně.
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Tak já se domnívám, že to je ta chybovost, skutečně některé ty jazykové modely, já jsem si to opakovaně zkoušel, když jsem měl nějakého složitého pacienta, tak jsem se snažil pak experimentovat a ptát na některé vzácné diagnózy těch jazykových modelů umělé inteligence. A musím říct, že k mému překvapení skutečně ve většině případů zodpoví správně a teoreticky může začít nahrazovat lékaře. Bavíme se o zpracování textů, těch informací, nebavíme se o zpracování obrázků, o kterých jsem mluvil před chvílí, kde je to složitější, ale zpracování toho textu a taková ta diferenciálně diagnostická rozvaha, skutečně už ty dnešní modely v září 2025 mohou v něčem podle mého názoru lékaře nahradit, ale je zde to ale, a to je ta chybovost. Oni můžou desetkrát to udělat dobře, ale po jedenácté udělají hrubou chybu a právě kvůli té hrubé chybě není možné zatím lékaře tou umělou inteligencí nahrazovat, ale pokud ta chybovost bude dále klesat a víme, že některé ty nové modely v poslední době daly důraz právě na vyhledávání těch zdravotních informací, tak potom se obávám, že skutečně v blízkébudoucnosti i povolání lékaře může být tím, kde bude umělá inteligence nahrazovat část té agendy lékařů.
Zita Senková, moderátorka Konstatuje Jakub Hort z druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Říká se, že od pandemie se svět sice na okamžik zastavil, pak ovšem nabral závratnou rychlost. Jsme zahlceni, možná přehlceni informacemi, narůstá depresí, závislostí na sociálních sítích. Řada lidí v ulicích, když se rozhlédneme, nevidí, neslyší, tedy to okolí, v jedné ruce displej mobilního telefonu, na uších sluchátka nebo spíše v uších pecky. Jak se na to, pane Horte, díváte jako lékař, jako neurolog?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Tak já se domnívám, že to je něco, kde bysme opravdu měli být velmi ostražití, na druhou stranu je otázka, jestli s tím jsme schopni něco dělat, můžeme to nějakým způsobem opět regulovat. Já se domnívám, že spousta regulací je v oblastech, kde by být neměla, na druhou stranu v této oblasti zrovna například přístupu digitálních technologií v dětském věku, tam bysme regulovat měli, měli bychom limitovat nějakým způsobem čas, kdy děti jsou exponovány těm digitálním informacím, tabletům, mobilním telefonům a dalším zařízením. To, co je ale zajímavé, je, že ono to na ten mozek nějakým způsobem působí od takového toho převažujícího názoru, že to je výhradně negativní, který se domnívám, že souvisí hlavně s tím, že vzniká závislost, dochází k takové tvorbě toho levného dopamínu, jak se říká, ty sociální sítě a některé hry jsou designované tak, aby vznikla na nich určitá závislost, jsou tam drobné odměny a člověk neustále je chce atd., když to zjednoduším, na druhou stranu, když odhlédneme od toho levného dopamínu, tak samozřejmě je to současnost, je to dnešní doba, něco to může měnit, je to nepochybně tlak na to, že budeme mít horší paměť nebo že další generace budou mít horší paměť, protože nejsou nuceny učit se nazpaměť. Zde bych nesouhlasil s tím, co se razí třeba ve školství, že není dobré memorovat, já se naopak domnívám, že je potřeba memorovat, trénovat paměť, učit se nové věci a mít nějaké základní penzum informací ve své hlavě, protože tím si tu paměť trénujeme, cvičíme, ale zase na druhou stranu ty digitální technologie mohou něco rozvíjet jiného, takový ten multitasking, pozornost, schopnost něco vykonávat, ty exekutivní funkce, takže my zatím nejsme schopni to úplně plně vyhodnotit. A zajímavé je to i v tom vyšším věku, tam se naopak zdá, že ti senioři, kteří mají větší čas s těmi digitálními technologiemi, pomocí kterých se třeba snaží trénovat si ten svůj mozek, takže jim to může i prospívat, takže tam naopak je to ale něco jiného. Oni už mají ten mozek vytvořený, mají tu strukturu, která považujeme podle současných poznatků jako strukturu žádoucí nebo zdravou, protože ho trénovali během toho života a teď v tom tréninku nějakým způsobem pokračují, u těch dětí, tam bych se obával skutečně, že ty digitální technologie mohou vést ke změnám vlastně na tom mozku v oblasti mediátorů mozkových, ale možná i strukturálním změnám na tom mozku, které budou nežádoucí.
Zita Senková, moderátorka Jinými slovy, v každém tom věku, pane profesore, můžeme udělat pro náš mozek, pro naše zdraví vlastně něco jiného, ten trénink se liší, v dětství, v mládí, v produktivním věku a řekněme na podzim života.
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Ano, platí to tak, a to je právě ten individuální přístup, která by měla v současnosti medicína nabízet a kde zase podle mého názoru naopak ta umělá inteligence může pomoci, protože když vy mi například řeknete o sobě nějakých 50 údajů, tak já pak z nich se zamyslím a řeknu vám, co byste třeba mohla nebo neměla dělat, ale i když pak máte těch údajů 2000, tak mozek lékaře není schopen se v tom vlastně už sám zorientovat, ale ta umělá inteligence ano. Čili sběr většího množství dat z různých třeba těch /nesrozumitelné/, z chytrých hodinek, prstenů a dalších vlastně zařízení v blízké budoucnosti. Naopak se domnívám, může pomoci vytvořit nějaký individuální plán pro každého z nás a ten individuální plán se každému z nás může lišit.
Zita Senková, moderátorka A co s námi, respektive s naším mozkem, pana Horte, dělají negativní zprávy?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Je to otázka, co dělají negativní zprávy, mluví se o tom, že máme hodně negativních zpráv. Já se domnívám, že to nemusí být zas tak velký problém pro náš mozek, tak, jak se někdy uvádí, ono to musí být proloženo i těmi pozitivními. Samozřejmě bez světla nepoznáte tmu, bez negativních zpráv zase si nevážíte těch pozitivních, jde o to, aby se člověk dovedl odpojit od těch negativních zpráv a najít si nějakou rovnováhu tím, že nachází něco pozitivního ve svém životě, nějakou radost, lásku, pozitivní informace a nevím, jestli opět se s tím dá vůbec něco dělat. Podstatou médií je přinášet nějaké informace o něčem, co by se třeba mělo v té společnosti korigovat, nějakým způsobem usměrňovat, což je logicky zejména to, co se děje, je často negativní, takže mělo by to být vybalancované, ale nevím. A jsou studie samozřejmě pro i proti, jestli vyloženě negativní zprávy musí být paušálně považovány za něco, co by mozku mělo zásadním způsobem škodit.
Zita Senková, moderátorka Demografové předpovídají, že v roce 2100 bude běžné dožít se 90 let i déle. Tak nakolik jsme na to připraveni, pane profesore? Respektive se připravujeme, sociální systém, zdravotní služby, infrastruktura, když zohledníme lékovou soběstačnost, kapacity personálu, jak to vidíte?
Jakub Hort, vedoucí lékař Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Tak samozřejmě prodlužování lidského života je jedna věc. Prodlužování ve zdraví je druhá věc, ale já se domnívám, že by se ho nemělo zaměňovat s jednou věcí a tím je skutečnost, že nyní budou stárnout ty silné ročníky, ty Husákovy děti. Ta populačně nejsilnější vlastně část té populace a více starých lidí bude zejména proto, že to budou ty silné ročníky v tomto věku. Jestli se nám současně podaří zásadním způsobem prodloužit délku lidského života a prodloužit dožití ve zdraví, to je ještě otázka, snažíme se o to. Řada těch věcí, co zde dnes jsme diskutovali, k tomu může pomoci, ale mohou působit některé i opačné faktory. Nevíme, jaký byl vliv covidu, nevíme, jaký je vliv životního prostředí a určitého stresu v té populaci atd., ale v každém případě bude tedy více starých lidí a více nemocných lidí a bude méně dětí. A já to považuji za obrovský problém a považuji to pro Českou republiku a vyspělé země za problém možná na druhém nebo možná i prvním místě ve velmi krátké době. A nevidím zde dostatečnou diskuzi o tom, jak ho řešit a jak v tomto směru postupovat, nicméně zaznělo zde dneska o umělé inteligenci, ale nezaznělo zde o robotice. Já se domnívám, že zde zaznamenáme obrovský posun kupředu v následujících letech právě proto, že některé ty modely umělé inteligence, vlastně identické modely, budou nasazeny do těch robotů a ty roboti vidíme, že zaznamenali velký posun v posledních jednoho, dvou, třech letech. Mají stabilitu, dovedou se hýbat, mají relativně rozumnou spotřebu energie, takže obávám se, že budeme závislí částečně i na té robotice a na tom nahrazování lidské práce těmi roboty, což je opět etický, filozofický problém. Moje žena mi řekla, že jestli ji přivedu domů robota, takže to nebude dobrý, takže je to opravdu otázka, jestli se nám to podaří vyřešit, ale bude to jedna z cest.
Zita Senková, moderátorka Konstatuje Jakub Hort, specialista na léčbu stařeckých demencí z Neurologické kliniky druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Pane profesore, děkuji za váš čas, za vaše názory
Přidejte odpověď